Pájecí stanice o výkonu 50W si ani neškrtla. Vyměnil jsem hroty, dal maximální teplotu a zahřál pocínované konce kabelu. Jen trochu se objevil lesk cínu a 4mm kabel byl 10cm od místa ohřevu dost teplý. Ale pocínovaná část kabelu ne a ne roztát.
Vyzkoušel jsem 120W pistolovou páječku. Výsledek stejný. Oni to ti číňani snad pájejí natvrdo. Trochu jsem zahloubal a napadlo mne vyzkoušet mini plynový hořák, který zaručeně vytvoří mnohem větší teplotu.
Usadil jsem tedy 4mm konektor do stativu, nahřál a vyplnil dostatečným množstvím cínové pájky ve složení Sn40 Pb60 a vyplněné tavidlem. Nahřátí konektoru je opravdu sekundová záležitost. Poté jsem plamen oddálil, přiložil kabel a opět nahřál. Kabel se s konektorem dokonale spojil, přebytečný cín vytekl dírkou v konektoru. Když se plamen nechá dlouho, je jasné, že se pájka přepálí. Silikonová bužírka teplotu v pohodě vydrží.
Tímto způsobem letuji většinu konektorů, kde pájecí stanice nestačí. Multimetrem jsem měřil teplotu spoje bezprostředně po zaletování a nenaměřil jsem více než 240°C. Miniaturní plynový hořák na plyn do zapalovačů vyšel na 75Kč u firmy FS technics.
Zde je obrazový průvodce a nakonci i video z letování jednoho konektoru na baterii.
Nejprve jsem pocínoval konce kabelu pomocí plynového hořáku. Šlo to úplně samo.
Potom jsem pájecí stanicí nebo plynovým hořákem pocínoval vnitřek konektoru.
Teplota konektoru nepřekročila 240°C. Zde mi čidlo trochu sjelo před stiskem spouště.
Hotové konektory i na Wattmetru, jehož pocínované konce jinak než hořákem nahřát nešly.
Co je k tomu potřeba, smršťovací bužírka, konektory, cín a hořák za 75Kč. Žádná věda to není.