VBŠ Kuňkadlo - instalace motoru a doplňky 4díl

5. března 2015 | Autor: Kamil Hrádek Stavba Kuňkadla se blíží ke konci a já zapomínám aktualizovat článek. Takže po delší době přidávám pár fotek ze stavby. Poslední 5 díl bude obsahovat fotografie hotového modelu s různými detaily. Fotografie budou pořízeny ještě před záletem, kdyby náhodou, tak ať je nějaká vzpomínka. Snažím se dodělat Kuňkadlo do 7. září 2013, kdy máme na letišti letecký den. Co stačím, to stačím, zálet se v té spoustě lidí konat nebude.


Koženou obrubu jsem přilepil kontaktním lepidlem


Baldachýn jsem přilepil ke vzpěrám dvousložkovým epoxidem. Kabel serva křidélek jsem schoval pod stahovací bužírku a uvidíme, jak dlouho to vydrží.


Z druhé strany žebra jsem vzpěry zajistil ocelovým kolíčkem, který jsem řádně prolil epoxydem. Baldachýn se i po nárazu nemá šanci pohnout.


Vzpěry baldachýnu a podvozek, jsem k trupu zasouval do pouzder z tvrdého dřeva. Ozdobné znázornění upínacích třmenů je zhotoveno z 0,5mm hliníkového plechu a místo nýtů jsou použity zlaté špendlíky s plochou hlavou, z druhé strany ohnuty proti vytažení.


V záloze mám připravenu červenou barvu Revell, kdyby bužírka nevydržela dlouho.


Uchycení podvozku je provedeno stejným způsobem


Větrný štítek jsem udělal z blistru nějakého výrobku, stačí i víko plastové krabičky. Kleštěmi jsem natvaroval proužek hliníku, svrtal se štítkem a "přinýtoval". Celek je pak k trupu přilepen kontaktním lepidlem, vlastně to drží jen na folii Solartexu, tak očekávám, že nemusí vydržet dlouho.


Při kontrole těžiště a porovnáním fotografií skutečného letadla, jsem se začal vztekat, že jsem se až příliš nechal unést plány. Trup byl navržený pro motor s vnitřní montáží, schovaným v trupu modelu. Před první přepážkou měla být už jen vrtule. Imitace válců motoru měla být nalepena na boky trupu. To se mi nelíbilo, chtěl jsem větší maketovost, ale kdybych dal motor před první přepážku, nevypadalo by to příliš maketově, díky příliš "dlouhému nosu". Co naplat, část trupu musela jít pryč. Zařízl jsem ho u druhé přepážky. Na tu pak připevním motor a zakryji ho maketou dvouválcového motoru.


To mi zbylo, řezáno se slzou v oku.
 

Táhla a páky řízení

Tohle řešení jsem ještě nikde neviděl, provedení vyšlo tak nějak samo z potřeb a množství prostoru za přepážkou kokpitu. Páky směrovky i výškovky jsou na jednom čepu. Jsou provedené z oboustranného tišťáku, ve kterém je vletovaná mosazná trubička. Směrovka má náhon přes ocelové lanka, výškovka uhlíkovou trubkou. Pro případ servisu jsem na čep naletoval ohnutý drát ala "křídlová matka" abych mohl eventuelně čep rukou vyndat a promazat.


Páka směrovky je 1.5mm letecká překližka z obou stran olaminovaná uhlíkovou tkaninou. Všechny páky přijdou nabarvit hliníkovou barvou.

Imatrikulace

Zahrával jsem si s myšlenkou, že bych nechal v reklamce vyřezat na plotru všechny znaky imatrikulace z reklamní folie, vhodné barvy. Vyžadovalo by to 130cm délky folie 50 cm široké. Cena řezání byla navrhnuta na 10Kč/1dm ² .Testovací vzorek však ukázal, že lepivost nedosahovala ani trochu uspokojivých vlastností. Možná na hladkém křídle, ale já mám všude porty a tyto nerovnosti odlupují reklamní Oracalovou folii, i když jí zahladím pomocí horkovzdušné pistole. Proto jsem přešel na jinou technologii. Jednodušší tvary, jako jsou písmena, jsem vytiskl na tiskárně na samolepicí papír (15Kč jedna A4), vyřízl šablonu skalpelem a nalepil na model. Airbrushem jsem pak stříkal vzory. I když jsem kladl důraz na prvotní "poprášení" a následné pečlivé nastříkání kolem okrajů, stejně se barva dostala pod samolepku a papír k tomu ještě sál. Metoda se naosvědčila. Nakonec jsem vše udělal malým štětcem a bylo.




Šablona nalepená na křídlo těsně před stříkáním. Ostatní menší vzory jsem dělal štětcem. Nevýhoda tohoto způsobu je, že samolepicí papír má až moc velkou lepivost a jde dost špatně ze Solartexu sloupnout. Zanechává malinko znatelné mapy po lepidle, které lze ale jednoduše setřít hadrem.


Složitější tvary jsem dělal jinak. Nechal jsem si nařezat na plotru vzor, stejně byl větší než formát A4, bleděmodrou Oracalovou folii jsem poté přelepil přenosovou folií, která má tu vlastnost, že její lepivost je větší, než lepivost Oracalové folie vůči podkladovému papíru, ale na druhou stranu zase lepivost nižší, než je lepivost Oracalové folie k podkladu - tedy křídlu. Ne však, když je podklad Solartex. I když bylo křídlo řádně odmaštěné, Oracal na Solartexu nedržel , jak měl. Nejhorší byla tedy fáze na obrázku, strhnutí přenašecí folie. Poté jsem bleděmodrý Oracal vyhladil teplým vzduchem a vnitřek barvil štětcem. Něco barvy v místech portů zateklo i pod folii. Nu co, nejhorší místa smyju ředidlem, zbytek svedu na dobové vyjádření malby od ruky. Originál Kuňkadlo také nemá imatrikulaci geometricky dokonale rovnou.


Před strhnutím Oracalové šablony
 

Palubní deska - skutečné letadlo jí nemá

Abych z makety udělal jen "skoromaketu", vylepšil jsem přístrojovou desku. Originál kuňkadlo nemělo žádnou, pouze dvě jakési madla na držení. Deska je z letecké překližky 1mm a několikrát natřená a přebrušovaná lazurou. Nakonec 3x stříknutá bezbarvým lesklým lakem. Rámečky přístrojů jsou z mosazného plíšku. Hned za dřevěnou palubkou je nalepena čirá folie z blistru nějakého výrobku. Pro docílení hloubky přístroje jsem použil tesnicí "O"kroužky pro instalatéry, nalepené sekundou na čirou folii a zezadu je přilepen zalaminovaný obrázek přístroje vytištěný na laserovce. Vznikne tak uvnitř vzduchotěsný prostor o hloubce asi 2mm. Efekt točících se ručiček poháněných motorky z mobilů jsem opustil. Nedařilo se mi snížit otáčky motorku tak, aby byla jedna otáčka za sekundu.
 

Motor

Na polystyrenové kopyto omotané oranžovou malířskou páskou kvůli zahlazení a sloužící i jako separátor jsem postupně nanášel pruhy skelné tkaniny


Poslední přepážku motoru jsem musel nějak uchytit na zaoblený blok motoru. Dlouho jsem nepřemýšlel, pomohl epoxydový tmel. U finišování je dobré naslinit prst, zahladí tak i otisky prstů




Teď už zbývá jen brousit a brousit pod vodou a zahladit tak přechody. Použil jsem dvousložkový karosářský tmel s přísadou skla


Jen pro srovnání, originální blok motoru


Nejprve jsem si nakreslil maketu motoru ve SketchUpu, abych získal rámcovou představu o všech dílech, ze kterých se motor bude skládat. Nechtěl jsem příliš ztrácet čas, tak je 3D model hodně zjednodušený. Jednotlivé díly jsem vyexportoval do samostatných DXF objektů a v Autocadu jsem je ještě doupravil. Zvláště kružnicím jsem dal více hran, aby byly kulatější. Rozmístil jsem objekty na formát 31x61cm a šup s tím pod laser.


Laserem vyřezané díly vyšly na 350Kč i s materiálem, který mohl sám o sobě stát 200Kč.


Jednotlivé díly jsem stříkal černým sprejem samostatně, po zaschnutí pak sestavil na nosné 4mm kulatinky. Zbylé díly jsem barvil štětcem


Výfuky jsou z 10mm měděné trubky, svíčky jsou sletované ze dvou průměrů a matice je použita z potenciometru


Elektromotor je uzavřený v laminátovém pouzdře, moc vzduchu tam neproudí. Proto byl zvolen dostatečně výkonný, aby letadlo létalo na půl plynu. Pro jistotu bude teplota motoru sledovaná telemetrií